Hned argument první je ahistorický nesmysl. Vy neznáte příklad toho, kdy by právo na dědictví vzniklo okamžikem porodu? A říká vám něco pojem "sálské právo", které od roku 1316 (tedy nikoli nepřetržitě od franské říše, to byl jen výmysl, když se o dědictví v roce 1316 rozhodovalo) určovalo primogenituru panovnických rodů ve značné části Evropy (paradoxně se na něj odvolávali i tam, kam sálští Frankové jaktěživi nepáchli)?

Protože teprve okamžikem porodu bylo zjištěno a tudíž dáno, zda potomek může zdědit trůn a území (syn) či nemůže (dcera). Ano, můžete tu tvrdit, že pohlaví dítěte je jednoznačně dáno okamžikem splynutí vajíčka se spermií (a já vám pak jako biolog opáčím, že gonozomální pár XX a XY ještě neznamená stoprocentně holka a kluk), ale to samozřejmě oni netušili a neměli ponětí o dědickém nároku potomka až do okamžiku POZNÁNÍ pohlaví, tedy porodu. Do té doby byl pro mě potomek v podstatě Schrodingerovou kočkou.

Ve společenských vědách, a to jurisprudence i historie práva jsou, platí, že ani 30 % výjimek ještě pravidlo neruší - natož jedna jediná.

Dokud byly ženy právně méněcenné (a to u Franků ano, ale u Slovanů ne), hrálo pohlaví roli a proto se s některými věcmi muselo čekat až do porodu. Obvyklé ale bylo řešení "hereditas iacens", tedy ležící pozůstalost - až po porodu se ukázalo, kdo dědí.

Náš současný občanský zákoník s dědickým právem nascitura počítá. Počítal s tím i ten předchozí občanský zákoník, i ten ještě předtím a samozřejmě i ten, který byl původní, to je ABGB. A s dědictvím nascitura počítalo i Koldínovo městské právo, které bylo tím ABGB zrušeno.

Vždy mne fascinuje, jak chlapi nejlépe ví, co pro ženu znamená donosit a porodit nechtěné dítě. A jak si pak to dítě užívá bezstarostného dětství s matkou, která ho nenávidí.

Škoda, že autor blogu nemůže být znásilněn a otěhotnět. Pak bych si s ním rád na toto téma popovídal.

Vyvádíte téma do extrému.

Pokud odmyslím znásilnění, či důvody, kdy těhotenství ohrožuje matku na životě, pak naprostou většinu potratů tvoří jen těhotenství jako "nehody" .... a tady se ptám - není těhotenství až následek jiné činnosti?

Víte, všichni křičí o právech, ale mnohý ignoruje povinnosti. Všichni křičí o individuální svobodě, ale mnozí si neuvědomují svou vlastní zodpovědnost. Potrat je pak vlastně jen sobecké řešení své vastní nezodpovědnosti.

Krom toho, osobně zastávám názor, že potrat je vraždou - z toho zárodku se nevyvine nic jiného, než člověk.